Podtřída Hexacorallia Haeckel, 1866 - šestičetní
řád Rugosa Milne-Edwards & Haime, 1850 †
OBECNÝ POPIS: Vyhynulí, solitérní i koloniální, mnohdy bilaterálně symetričtí korálnatci. Název Rugosa souvisí s drsným povrchem koralitů. Povrch je vrásčitý od přírůstkových a vertikálních linií, které odpovídají průběhu sept. Charakteristickým znakem je vývoj sept. V nejrannější části postupně vzniká 6 protosept, nejdříve vzniká jedno hlavní - kardinální (to je delší) a na obvodu 2 páry sept křídlových. V průběhu vývoje se mění na souměrnost podle čísla 4, vznikají metasepta. Jejich korality mají silnou vnější stěnu koralitu (epitéka), často s podélnými lištami a nápadnými přírůstkovými valy na povrchu. Někteří si vytvářeli i trvalé víčko. Ve vnitřní stavbě koralitu se podstatně podílejí vodorovná dna, na kterých za života seděl polyp. V ose jsou vertikální septa (až tří velikostních řádů) spojena do sloupku nebo spirálním stočením sept vzniká struktura podobná sloupku. Tvar koralitu solitérních zástupců je nejčastěji kalichovitý, rohovitě prohnutý nebo válcovitý. Kolonie mohou být dendroidní nebo faceloidní. Jsou pravděpodobnou výchozí skupinou, ze které vznikli šestičetní korálnatci. Jejich systematické rozdělení je založeno na stavbě kostry a vývoji sept. Dělí se do 4 řádů.
zdroj: https://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/zoopaleontologie/%C5%98%C3%A1d%20Rugosa.htm
MOTOLSKÉ SOUVRSTVÍ (WENLOCK)
• Cystiphyllum aff. bohemicum Barrande, 1851 in Počta, 1902 † - motolské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, čeleď: Cystiphyllidae Milne-Edwards and Haime, 1850 †, rod: Cystiphyllum Lonsdale, 1839 †, druh: Cystiphyllum bohemicum Barrande, 1851 in Počta, 1902 †.
• Entelophyllum sp. - motolské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Stauriida Verrill, 1865 †, nadčeleď: Arachnophyllina Zhavoronkova, 1972 †, čeleď: Entelophyllidae Hill, 1940 †, rod: Entelophyllum Wedekind, 1927 †, druh: Entelophyllum sp.
• Kodonophyllum aff. truncatum (Linnaeus, 1758) † - motolské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Streptelasmatina Wedekind, 1927 †, čeleď: Kodonophyllidae Wedekind, 1927 †, rod: Kodonophyllum Wedekind, 1927 †, druh: Kodonophyllum aff. truncatum (Linnaeus, 1758) †.
Fascikulátní nebo solitérní, s plochým nebo mírně skloněným kališním lemem. Marginárium tvořeno širokou septální stereozónou.
Počta (1902) z motolského souvrství také publikuje nálezy rugozního koralitu, který pojmenovává jako Alleynia (Nicholsonia) major Počta, 1902. V současnosti je tento název však už zastaralý a klasifikuje se jako Syringaxon major (Počta, 1902) †.
• Syringaxon aff. major (Počta, 1902) † - motolské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Stauriida Verrill, 1865 †, nadčeleď: Metriophyllina Spasskiy, 1965 †, čeleď: Laccophyllidae Grabau, 1928 †, podčeleď: Laccophyllinae Grabau, 1928 †, rod: Syringaxon Lindström, 1882 †, druh: Syringaxon aff. major (Počta, 1902) †.
KOPANINSKÉ SOUVRSTVÍ (LUDLOW)
• Cystiphyllum bohemicum Barrande, 1851 in Počta, 1902 † - kopaninské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, čeleď: Cystiphyllidae Milne-Edwards and Haime, 1850 †, rod: Cystiphyllum Lonsdale, 1839 †, druh: Cystiphyllum bohemicum Barrande, 1851 in Počta, 1902 †.
Skupina/řád korálnatců Cystiphyllida Nicholson 1889 † je rozšířen od středního ordoviku po svrchní devon. Rod Cystiphyllum Lonsdale, 1839 † má korality solitérní, dosti velké (až 6 cm). Jsou hluboké, nálevkovité. Formy jsou válcovité, nejčastěji však kuželovité. Vnější stěna je poměrně tenká, často se proto nezachová. Velmi typické je bublinaté, cystózní stavivo vyplňující koralit (viz. foto). Septa jsou tvořeny jen drobnými trny nebo mohou chybět. Sedí na povrchu měchýřkovitých nepravých den. Největší rozvoj prodělávají v siluru. Kromě druhu Cystiphyllum bohemicum Barrande, 1851 in Počta, 1902 † je pro kopaninské souvrství významný druh Cystiphyllum siluriense Lonsdale, 1839 †. Druh bohemicum je pravděpodobně endemický zástupce druhu siluriense. Typové lokality jsou Tachlovice, Kozel u Berouna, Kozolupy a Mořina.
Podle Prof. Dr. Euana N. K. Clarksona, 1998 do skupiny/řádu Cystiphyllida spadají tyto dominantní rody: Tryplasma, Holmophyllum, Mesophyllum?, Microplasma, Goniphyllum, Calceola a Cystiphyllum.
Na dvou nálezech z Kouřícího lomu (68 mm a 53 mm), které jste nyní shlédli, nehledě na to, že jsou ty nálezy extrémně zvětralé, je krásně vidět komplikovaný systém "kořenového úchopu" k podloží, které bylo často problematické. Koralit si tak vytvořil sekundární sloupce, chcete-li kořeny, ale to není úplně přesné, nebyla to rostlina, kterými se podpůrně byla schopna fixovat k podloží.
• Entelophyllum articulatum (Wahlenberg, 1821) † - kopaninské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Stauriida Verrill, 1865 †, nadčeleď: Arachnophyllina Zhavoronkova, 1972 †, čeleď: Entelophyllidae Hill, 1940 †, rod: Entelophyllum Wedekind, 1927 †, druh: Entelophyllum articulatum (Wahlenberg, 1821) †.
Korality jsou solitérní - např. druh Entelophyllum prosperum (Barrande, 1851 in Počta, 1902) † nebo fascikulátně (snopcovitě) rostlé - např. druh Entelophyllum articulatum (Wahlenberg, 1821) †. Mezi našimi silurskými koráli je právě tento druh již na první pohled poznatelný svým význačným trsovitým růstem. Vytváří bochníkovité, často značně velké kolonie, ve kterých jsou paprsčitě uspořádány drobné, úzce válcovité koráli, asi jako prst silné. Disepimentarium je pravidelné, septa jsou často s klikatými hřbítky (carinae), zesílená, obvykle nedosahující k ose. Typové lokality jsou zvláště lomy "Amerika", Malá Amerika "Na rešnách" a lom u Kozolup.
Entelophyllum articulatum (Wahlenberg, 1821) †
Zdroj: Llandovery and Wenlock Fossils Pocock Whitehead 1948
Vědecká synonyma
Madreporites articulatus Wahlenberg, 1821
Cyathophyllum quadrigeminum Goldf. 1861
Cyathophyllum articulatum (Wahlenberg, 1874)
Acervularia luxurians Eichw. 1861
Omphyma fastigatum Eichw. 1861
Spirorbis siluricus Eichw. 1861
Xylodes articulatus (Wahlenberg, 1929)
• Entelophyllum prosperum (Barrande, 1851 in Počta, 1902) † - kopaninské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Stauriida Verrill, 1865 †, nadčeleď: Arachnophyllina Zhavoronkova, 1972 †, čeleď: Entelophyllidae Hill, 1940 †, rod: Entelophyllum Wedekind, 1927 †, druh: Entelophyllum prosperum (Barrande, 1851 in Počta, 1902) †.
Stauriidní drsnatý korál druhu Entelophyllum prosperum (Barrande, 1851 in Počta, 1902) † patří k nejrozšířenějším zástupcům tohoto typu koralitů spodních korálových poloh kopaninského souvrství, zvláště v okolí Tachlovic a v oblasti mezi Mořinou a Kozolupy. Převládají spíše drobnější jedinci, ti větší jsou vzácnější nebo špatně/neúplně zachovalí. Občas jsou na koralitech přítomny sekundární růsty, zvláště v oblasti vrcholu kalíšků, což je na některých našich nálezech patrné.
Tento druh byl dříve, spolu s jinými označován jako Cyathophyllum. Vytváří válcovitá nebo úzce kuželovitá polyparia, na povrchu s výraznými meziseptálními žebry a příčnými rýhami. Vnitřní stavba je charakteristická hojnými - 36, slabě zhustlými septy I. řádu, která dosahují až do středu polaparia. Septa II. řádu jsou asi o třetinu kratší. Dna, která dosahují jen střední část polyparia jsou tenká, četná a výrazně nahoru prohnutá.
Vědecká synonyma
Cyathophyllum prosperum Barrande, 1851 in Počta, 1902
• Helminthidium mirum Lindström, 1882 † - kopaninské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Stauriida Verrill, 1865 †, podřád: Calostylina Prantl, 1957 †, nadčeleď: Calostylicae Zittel, 1879 †, čeleď: Calostylidae Zittel, 1879 †, rod: Helminthidium Lindström, 1882 †, druh: Helminthidium mirum Lindström, 1882 †.
Velmi vzácný nález solitérního rugozního koralitu, který v řezu nenese žádné stopy radiálního uspořádání sept.
• Chonophyllum sp. - kopaninské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards and Haime 1850 † - koráli drsnatí/Stauriida Verrill, 1865 †, podřád: Arachnophyllina Zhavoronkova, 1972 †, čeleď: Arachnophyllidae Dybowski, 1873 †, rod: Chonophyllum Milne-Edwards and Haime, 1850 †.
Blíže neurčený koralit, pravděpodobně rodu Chonophyllum Milne-Edwards and Haime, 1850 † z lomu Kosov u Berouna, z horizontu s trilobitem Ananaspis fecunda (Barrande, 1846) †. Tento rod má solitérní nebo složené korality, septa se k periferii klínovitě rozšiřují. Tabularium je úzké. Povrch korálů je navenek obvykle velmi drsný, protože mají četné omlazovací příruby a růstový habitus typu kužel v kuželu. Kvůli taxonomickým komplikacím spojeným s identitou typového druhu Chonophyllum (Smith, 1945) byly často zaměňovány s deskovitými koráli podčeledi Mycophyllinae Hill, 1940 †. Podle současné interpretace zahrnuje čeleď Arachnophyllidae Dybowski, 1873 † (dříve Chonophillidae Holmes, 1887) pouze solitérní druhy s výrazným dissepimentáriem, které se skládá ze středně velkých a velkých protáhlých lonsdaleioidních dissepimentů; většina sept je přerušovaná. Dna jsou plochá a většinou souvislá.
Pouze dva rody - Chonophyllum Milne-Edwards and Haime, 1850 † a Ketophyllum Wedekind 1927 † jsou s jistotou zařazeny do čeledi Arachnophyllidae Dybowski, 1873 †. V Barrandienském siluru je velmi hojný, jeho systematika však není propracována.
• Petraia (Streptelasma) levis Počta, 1902 † - kopaninské souvrství
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Stauriida Verrill, 1865 † (Metriophyllina Spasskiy, 1965 †), čeleď: Petraiidae de Koninck, 1872 †, rod: Petraia Münster, 1839 †, druh: Petraia (Streptelasma) levis Počta, 1902 †.
Malé solitérní korality s tenkými dlouhými septy, jež se střetávají v ose, menší septa se střídají s metasepty. Kalichy jsou hluboké. Diseptimenta schází, dna jsou řídká. Zde publikované korality pocházejí z horizotu s trilobity Kosovopeltis svobodai - Scharyia micropyga (ve smyslu Vokáče, Hartla a Pavloviče). Počta z Barrandienu uvádí několik druhů.
POŽÁRSKÉ SOUVRSTVÍ (PŘÍDOLÍ)
• Syringaxon sp. - požárské souvrství (přídol)
Řád: Rugosa Milne-Edwards et Haime, 1850 †, podřád: Stauriida Verrill, 1865 †, nadčeleď: Metriophyllina Spasskiy, 1965 †, čeleď: Laccophyllidae Grabau, 1928 †, podčeleď: Laccophyllinae Grabau, 1928 †, rod: Syringaxon Lindström, 1882 †.
